#personal #overfilled with emotions

28. června 2013 v 11:52 | Daiko |  Deníček


Je vážně fascinující, že venku, za okny, je taky svět. Poslední dobou to nedobrovolně zjišťuju, stejně tak zjišťuju, že se mi ten svět vůbec nelíbí a klidně bych se bez něj obešla. Nebo ne?
Poslední dny jsem trávila s madr ve měste nakupováním zbytečností ("300,- za tričko?! Vždyť to bych skoro mohla mít album T.T"), večer jsem pak zasedala před televizi a uhranutě sledovala koncerty Diru. Konečně jsem se totiž odhodlala si pustit Uroboros ~ with the proof in the name of living ~ live at Nippon Budokan a naprosto mě dostal Proroků hlas před těmi dvěma lety. Dřív jsem upřednostňovala spíš období Withering to death a mladší, po těch 3 DVD už si ale tak jistá nejsem a dokonce jsem si zamilovala rerecordingy nových songů a shot in one takes.
Jak asi všichni facebookem políbení (takže všichni...) postřehli, mám nový pierc, bridge - čiže v kořenu nosu a ne, nevypadá to, jakobych měla 4 oči. Píchání bylo docela zábavné... deset minut se mi piercer (mimochodem hrozně milý chlapík, steně tak tatér, co tam byl) kreslil tečky, než jsme se nakonec shodli, on píchnul (a musím uznat, že to byl asi nejbolestivější vpich, co mám, nicméně dalo se to vydržet) a pak - bez nadsázky - třičtvrtě hodiny šrouboval kuličku. Děsně u toho nadával, já ho litovala, ale nevěděla, co říct, protože "Tak tam tu kuličku nedávejte" je sice drsňácký gesto, ovšem v okamžiku, kdy by mi ta tyčinka vypadla, by bylo pěkně na prd.
Nemám ráda, když na mě někdo tlačí. Obzvlášť, když je to vlastní matka. Obzvlášť, když mi 'nenápadně' naznačuje, ať si nechám udělat tetování. To je sice supr, šla bych hned, jenže zatím jsem se nerozhodla co. Ano, chci sice část nějakého Diru textu, ale zatím jsem nenarazila na nic, co by se mnou tak úplně.... rezonovalo. Mám pár tipů, ještě si to nechám projít hlavou.
Všechny to děsně zajímá, co?
Aww~ taky mám nový Diru plakát. Jsem lama, nekupuju original merch (můžu já za to, že ten shop pro Evropu otevřeli teprve před třemi dny?!), nechala jsem si to natisknout a trestem mi bylo neodhadnutí rozlišení, tudíž je to mírně rozkostičkované. Nevadí...
Jo, je nakřivo. To je moderní umění.
Občas si říkám, že je něco fakt špatně, když mi vlastní matka doporučuje psychiatra a se zvláštním výrazem mi dává číst články o schizofrenii, a pak se diví, když se hystericky rozesměju. Jsem si vědoma toho, že můj smích zní občas fakt psycho a myslím, že si to začínají uvědomovat i lidi kolem mě. Celkově... od doby, co spolužáci viděli Obscure a Muddy Cult se ke mě chovají s respektem.
Oh, ano, to mi připomíná další smutnou skutečnost... skončil školní rok, ladies. Někomu dnes, "někomu" už ve středu. Bylo to nostalgické - ponuré počasí, ponurá nálada, myšlenky na to, jak čas letí, jak nám končí dětství, loučení se základní školou... většina spolužaček to oplakala. Já ne.
Protože jsem bezcitná~ (ještě někdo mi to chce říct? začnu si dělat seznam)
Ale ne, abyste si nemysleli... když jsem zjistila, že v potravinách, kam jsem chodila na prvním stupni, přestali vyrábět moje milované bramborákové placičky s česnekem, to mě rozesmutnilo.
A pak jsem včera zjistila, že je to naposledy, co vidím senseie. Od příštího roku jde na Karlovu univerzitu, což mu na jednu stranu nevěřitelně přeju a doufám, že se mu bude dařit, na druhou stranu kuju pikle, jak ji přemístit z Prahy sem, k nám. Protože sensei a jeho hlášky mi budou chybět strašně, fakt strašně moc.
Nebýt toho, jsem po cestě domů poslouchala DEG, asi bych se rozbrečela.
Večer jsem si pak na zpravení nálady pustila ten, teď tolik opěvovaný koncert Gazetto a musím uznat, že jsem se celou dobu bavila. Neuvěřitelně bavila, na to, že jsou to Gazette, jsem si to vážně užila a ty dvě hodiny utekly jako nic. Kluci to rozjeli, Aoi nám neustálým headbaningem dokazoval, že nenosí paruku, já zjistila, že se mi fakt moc líbí Kaiův hlas. (Do toho jsem měla nestále pocit, že v pokoji někdo je, než mi došlo, že se mi od piercingu jen odráží světlo z noťasu.) Uruhovi to šíleně moc sluší, všude jsou opěvovány jeho dlouhé vlásky a já se musím přidat k zástupům, jež fandí Uruhontas.
http://24.media.tumblr.com/3941886eecf1cf72f5ca37731f4ea2d4/tumblr_mp0u2nwLMJ1rsft8bo4_250.gif
Taky jsem zjistila, že čím je Aoi starší, tím víc mi připomíná Sugiza.... což je špatně, protože víme, jakou mám pro Sugiza slabost. Stejně ale jediný moment, kdy nad ním slintám je, když si vezme sukni... a ten parchant si ji vezme na ankore.
http://25.media.tumblr.com/0157271b0f1a2d71da728a300e7fe329/tumblr_mp3glekHht1qg4k0ko3_250.gif

D: "Hm, ještě by mohli zahrát Cockroach..."
R: "Trash smell~"

Písnička na přání funguje!
Že se ještě vracím před ankore... EPICKÉ ZAKONČENÍ. Viděla jsem hodně koncertů, ale tenhle ending byl the best ever ever ever! Nechci spoilerovat, ale jsem nadšená, pořád. MUSÍTE VIDĚT!
Aoi pak měl novou kytaru... vlastně dvě. Asi jsem jediná, komu ta první připomíná hidetkovu a z té druhé se chce zvracet. Hnus. Nenávidím ji. Ale Aoi je z ní evidentně paf, pořád se s ní chlubí a choval se jako pyšná mamča.
Documentary jsem ještě neviděla, to si nechám na dnešek, až se vrátím z rodinného oběda. Večeře. Něčeho mezi tím.
Jsem perfekcionista a moje matka to nechápe. Ona vlastně nechápe většinu věcí okolo mé osoby. Je na tom tak zle, že mi doporučila, abych si našla kluka. Oh, ano, následoval můj milovaný hysterický psycho smích.

To je asi tak všechno, co jsem měla na srdéčku, omluvte mě, opět se stahuju do své ulity.
btw. To, že na vašem blogu nenechávám svoje chytré komentáře neznamená, že tam nechodím!

s láskou, Daiko
... tenhle moment mě přesvědčil, že ti dva spolu vážně něco mají... protože takhle, takhle se směje jen uke svému sememu *-*
 


Komentáře

1 Bara-chan Bara-chan | Web | 28. června 2013 v 13:03 | Reagovat

Ten pierc vypadá úžasně :) A máš to i krásně rovné... šikovný to piercer :)
A máš kliku, že tvoje mamka ti tetování nejen povolí, ale ještě chce, aby si ho měla :) Jenom by tě do toho neměla tak tlačit... taky nesnáším, když mě někdo do něčeho nutí...
Ohoo... a ten plakát je nádherný :)
Juu, ráda bych se koukla na ten koncert... želGackt, pak mě dohání depky :( a tuším, že to nepřejde, dokud je neuvidím naživo... (ale beztak se na to kouknu :D) Ale co jsem viděla nějaká videa a fotky, moooc jim to tam všem slušelo :) A ano... můj drahý má nádherný hlas :) Přeci jen je to kus chlapáka :) A Uruhontas... nad tou animkou jsem se včera rozplývala jak idiot...
Co se týče Aoiových kytar, naprosto s tebou souhlasím... a ten jeho Egypťan to zabil :D :D Aoi má zvláštní způsoby, jak se naparovat před Kaiem... :D

2 Arzeny Arzeny | 28. června 2013 v 13:27 | Reagovat

Jděte do bažin obě dvě, Aoisko je můj chlapák a na Kaie já žárlím :DD..

3 Miu Miu | 29. června 2013 v 9:59 | Reagovat

Taky jsem nebrečela... a mírně nechápu, proč všichni bulí, dyť se nikdo nerozpouští, neumírá a neodlítá do vesmíru... tak co?
jednu hlášku na tetování bych měla, ale nevím, jestli není spíš na tričko .... Buď pozitivní jez buráky :D ... nevím proč se mi to líbí :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama