Not our dears anymore, aneb Jak se do Tokyo dome volá, tak se z něj i ozývá

25. dubna 2013 v 20:50 | Daiko |  Deníček
Minna-san! <3
Haha, jste tu vůbec?
Nejste. Protože my taky ne. A já věřím, že tu nejste proto, že víte, že tu nejsme my a je pro vás příliš bolestivé hledět na článek, jehož datum zveřejnění je daleká minulost. Protože se vám všem hrozně stýská.
Nám ne.
Abyste věděli, už nejste naši drahouškové (snad jen na pár vyjímek, aneb někdo má protekci u Aruru-chan, jiný zase u Daiko-sama). Tedy, ono se to střídá - jednou jste našimi drahoušky, pak jimi zase nejste, záleží na náladě a konkrétní situaci.
Blah blah blah...
Koupím si rybu.
Mám prostě chuť zase něco týrat svou láskou se o něco krásně a láskyplně starat, a protože ryba není zase tak náročná na chov a hlavně si nepotrpí na nějaké projevy náklonosti, padla volba na ni. Asi před rokem jsem viděla takovou hezkou v Hornbachu, od té doby ji nosím v srdéčku a nyní se rozhodla jednat. Bude se jmenovat Hakuraku (*kuck* Mejibray's song *kuck*), zkráceně Haku (*kuck* Cesta do fantazie *kuck) a bude hrozně temný. O tom jsem přesvědčená.


Až se mi bude chtít vylézt z kutlochu a koupím ho, určitě postnu spoustu jeho fotek a třeba svolí i k rozhovoru.
Bože, mám ho už teď ráda.
Ke koupi osakany-san (tzn.ryby (zdvořile)) mne inspirovala večeře v jednom čínském bistru. Ne, není to tak, že by mi hrozně zachutnalo sushi, ale v tomhle bistru měli takové dvě véééélké ryby, hrozně smutné, smířené se svým životem ve skleněné krabici. Bylo mi jich líto, takže zatímco jsem čekala na svoje tofu, jsem si s nimi povídala a bylo mi jedno, že se na mě všichni koukají jak na blba.
Takže si koupím rybu.
A taky bento box (což s tou rybou nesouvisí, sure).
Po tom toužím už dlouho, pár jich už mám vybraných na e-bay a musím to stihnout do června, do školního výletu, protože chci vidět výrazy mých spolužáků, až suveréně vytáhnu svoje ryouri (tzn, jídlo) a možná se mi i povede sníst ho hůlkami.
Otaku - level Daiko.
Nad tím už je jen level 'militantní DEG fanynka.'
A taky potřebuju Dir en grey merchandise. Prostě POTŘEBUJU. Kyaa~, musím mít dobré vysvědčení a vyškemrat od rodičů pár tisíc na limited edition DVD The rose trims again a pamphlets z roku raz-dva před našim Gacktopočtem.
Zní to tak snadně, želGackt, spíš budu muset prodat něčí orgány.
Hele, první chutné jídlo za poslední tři měsíce. Možná dva, ok, měla jsem instatní rámen.
Moc teď sledujeme dorama a moc posloucháme asijský pop a nelíbí se mi ani jedno z toho, ale nejde to zastavit, takže se prostě vezu a čekám, kdy se mi do cesty připlete stom. Dneska jsem odcházela z japonštiny a téměř na senseie zařvala "OTRUKARESAMADESHITA!"
Což mi připomíná:
*sensei patnáct minut vysvětluje, jak si objednat jídlo*
"Dobře, takže, jste v Japonsku a chcete si objednat jídlo. Jak to uděláte?"
"... ukážu na to, co chcu a řeknu 'kudasai.'"
Jsem prostě žena činu, no.
Stejně, když nad tím uvažuju, občas nás učí docela divný věci... Ale mám ho fakt ráda, lepšího senseie jsme nemohly vyfasovat. Jen si z nás dělá srandu, že jsme se za těch sedm měsíců ještě nenaučily dny v týdnu... prý si nebudeme schopný domluvit ani rande.
Obdivuju jeho praktičnost.
"Jak se řekne 'jít pít'? ... A když říkám 'jít pít', myslím tím jako... chlastat. Protože tam stejně nic jinýho dělat nebudete."
Mám ráda, když nám vypráví svoje zážitky z pobytu v Japonsku. Je jedna věc to číst od anonymních autorů blogů, druhá věc je to slyšet od člověka, kterého máte před sebou. Navíc vždycky vypíchne naprosto epické momenty.
Jsem smutná.
Nejenže jsem ve slabé chvilce vytáhla piercing z obočí (jednak vyrůstal, druhak mi nešel stejně vidět), byla jsem nucena zbavit se i jedné dirky, protože mi už od nastřelení dělala problémy - hnisala, krvácela, bolela. Teď jsem si tam já baka dala jen nějakou náušnici za pár šupů, nedezinfikovala to a jak se dalo čekat - nejenže to docela nepříjemně bolelo, nešla tam už ani dát jiná naušnice, tak mi ruply nervy a já se rozhodla, nechat to zarůst.
Takže jsem smutná.
Ale nechám si píchnout inustrial. Haha.

To je všechno, nevím, co víc bych měla chtít psát.
Tak zas na nějakou dobu, sayonara~
Daikina
P.S.: omlouvám se, že jsou ty fotky tak velké, ale fakt se mi nechtělo je zmenšovat
P.P.S.: Kdo pozná j-rockera na fotce v úvodu článku? Ano, přesně tak - VŠICHNI. Kdo ne, tomu Haku ukousne hlavu.
 


Komentáře

1 Teresa-san Teresa-san | E-mail | Web | 26. dubna 2013 v 15:06 | Reagovat

Hmmm... ještě nejsem hodna toho, aby jste mi říkali "zlatíčko", že? T.T XD :D
Fotky rybičky sem určitě dej... <333
Jinak celkem DOST žárlím... Lekce japonštiny?! O.o T_____T *má žárlivou chvilku* :D
Mmmmm, to jídlo... *O* *má hlad*
Jinak ten piercing vypadá... no spíše vypadal božsky *W* *chtěla by si šáhnout*... chjo... snad mi ho rodiče taky povolí >:3
A cože je ten inustrial??? O.o *otevírá další okno a zadává klíčové slovo* ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ! *spadla ze židle* T-tohle?! O.o Néééé! T.T Něco hezčího si nech udělat! T.T Vypadá to jako... jako... jako nějakej praktickej mini věšáček! T___T Copak si tam na to chceš něco věsit?! O___o XD
Opět to slovo na "E" *vytáhla sekyrku a páčidlo* -.-"

Eto... no.. já nwm, kdo je na té fotce, takže... *zdrhá* ;DDD

2 Bara-chan Bara-chan | Web | 27. dubna 2013 v 17:16 | Reagovat

Doufám, že Haku nebude žralok :D Jinak už si jdu kopat bunkr... Každopádně s rybou hodně štěstí a fotky sem určitě dej :)
Jo, lekce Japonštiny... Když se nebudu muset o prázdninách učit na maturu, chci si splašit nějakou učebnici a začít se konečně šrotit Japonsky... :) I když mít hodiny by se mi líbilo víc...
A toho piercingu v obočí je škoda... vypadal fakt nádherně...

3 °Kira~i° °Kira~i° | E-mail | Web | 29. dubna 2013 v 9:22 | Reagovat

Daiko! Si jedna u najväčších beštií, aké som kedy poznala! Ako je vôbec možné, že vždy vytasíš fotku onej Bytosti Najvyššej, ktorú som doteraz nevidela?! *^* Shinya-sama *padá na kolená*

4 Daiko Daiko | 29. dubna 2013 v 9:58 | Reagovat

Moje milovaná Kira~iko, nápodobně. Taky mi vždy ukážeš Bytost Nejvyšší, jak jsem ji doposud neviděla a já věcně padám v mdlobách k zemi <3

Terez-san, jsi oficiálně naším drahým zlatíčkem :3 Industrial mi přijde epický (haha) a pověsit si na něj něco není zlý nápad! :D

Bara-chan, s japonštinoú ti fandím - jakmile jednou člověk začne, nedovede přestat :D

5 Wickey Wickey | Web | 17. září 2013 v 22:28 | Reagovat

Docela dlouho dumám nad tím, jestli má smysl komentovat články staršího data... Ale proč ne? Stejně si je pořád pročítám... ^.~
Taky jsem jednu dobu přemýšlela o koupě rybičky... Jsou tiché, klidné, nevyžadují moc pozornosti ani náklonosti a pro mě jsou strašně inspirační.. :D :3
Zajímalo by mne, jestli máš japonštinu jako kroužek nebo tě to učí ve škole? Protože mít nějakého vtipného, příjemného senseie, to zní fajn~
A přiznám se, že nad tou fotkou piercu slitnám.. ❤ Mrzí mne, že sis ho musela vyndat, nyuuu. Ale kvůli tobě se ve mne objevila dávno zavrhnutá touha po piercingu, která však někde hluboko v mém nitru setrvávala.. Shit, já chci taky pierc! :D :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama