食べ物 a fascinace japonskými obaly

28. dubna 2013 v 22:05 | Daiko |  Deníček
Skoro spím, nejsem schopna souvisle uvažovat, natož mluvit, a povaluje se mi tu sešit, zlověstně hlásající "musíš se učit tu zatracenou biochemii." Já nechci!
Vypadá to na další deníčkový článek.
No, co už.


Nebudu si stěžovat na to, jak krutý je život studenta, všichni to víte (a někteří lépe, než já). Spánek je v nedohlednu, mně se nic nechce, takže jsem si uvařila sakra silnou kávu a jdu velice krátce něco napsat o tom, jak mne fascinují obaly potravin, jež jsou určeny pro japonský trh.
V sobotu dopoledne jsme po menších komplikacích vyrazily s Arzeny do Japamanie - prodejny japonských potravin, já se seznamem věcí, bez nichž nemá dále cenu přežívat. Byly to více méně zbytečnosti, ale udělaly mi nesmírnou radost. Nejsem ani tak nadšená z toho, že je to žrádlo, jako mne spíš těší fakt, že je to japonské jídlo, či něco, co japonské jídlo věrohodně imituje.
Vezmeme to zleva:
-Hello Panda jsou vpodstatě malé sušenky plněné mléčným krémem. Chutná to naprosto úžasně, proto se snažím je sníst ještě předtím, než je zmerčí rodiče, kteří je taky zbožňují. Hello Panda je populární a původně japonská značka, dneska se však sušenky vyrábí převážně v Indonésii, na Filipínách a v Singapuru, odkud jsou i tyhle. Nic to nemění na tom, že pokud na ně někdy narazíte, rozhodně si jich nakupte do zásoby.
-Pepero je korejská obdoba japonských Pocky. Jsou zpravidla silnější a hlavně je na nich daleko méně čokolády. Jenže co naplat, když v Olomouci klasické Pocky neseženete?
-Řasa Nori je logicky mořská řasa, která se používá, jak vás zrovna napadne (na sushi, do polévek, jako koření...já ji mám na onigiri). Je zatraceně zdravá (co mi utkvělo v paměti, tak to, že dva plátky (cca. 2g?) mají tolik vitamínu A jako 45g špenátu), dokud to nepřeženete.
-Rýžové krekry v bílkovinové polevě jsou snad jedno z nejlepších jídel, co jsem kdy okusila. Zpočátku slané, jakmile se však prve zakousnete do polevy, přebije veškerou slanost její nasládlá chuť a vytvoří tak naprosto bezkonkurenční zážitek vašim chuťovým pohárkům. V balení je nevímkolik kusů, ty jsou ještě zabaleny po dvou, takže si je můžete bez problémů strčit někam do kapsy nebo do tašky, když dostanete hlad, či spíš chuť. To je na jednu stranu supr, na druhou stranu vážně dost přebytečného odpadu.
-Mochi Taro. Moje láska. Tuším, že zrovna téhle potravině jsme s dámami přiřkly jméno Gackt, když jsme s Shilly koupily balení napůl v pražském Japashopu, tohle Mochi bylo však o něco větší, v balení po šesti. A chutná to prostě DO-KO-NA-LE. (Aneb, když jsem se do toho zakousla prve, chvilku jsem zmateně žvýkala, a pak šťastně zvrátila hlavu: "OISHIIII
A zde již v nadpisu zmíněný obal, pro nějž mé srdce vynechalo několik úderů. Ta kvalita! Nedá se to absolutně srovnávat s tím, co se prodává tady, obal je skutečně pevný a dokonce lze po jeho knokautování zjistit, že balní obsahuje malý pytlíček, který se tváří jako "absorbér kyslíku."
Krabici jsem neměla to srdce vyhodit, takže se připojila k mé sbírce krabic od Pocky. Hromadím odpad, ničím naši planetu. No co, planeta se mi do šuplíku dívat nebude, ne?
//(btw. sorry Aru, nějak jsem ráno zapomněla, že pro tebe mám jeden tenhle zázrak odložený a už... není ^^" přístě)

Nedávno jsem taky v Kauflandu narazila na sushi rýži, takže jsem ji asi o polovinu levněji než v Japamanii koupila na již zmíňované onigiri. Co nejdřív se na něj vrhnu a dodám fotodokumentaci, protože vzhledem k mému kulinářskému umu, to bude stát za to.
Přemýšlím, jestli se zmiňovat o tom, že jsem v jenom nejmenovaném obchodním řetězci objevila čínské instantní polívky (jo, já vím, jsem exot - na jednu stranu se ksichtím na umělý barviva, na druhou stranu se živím instantními věcmi), které jsem hned nakoupila, hlavně proto, že na nich byla hiragana. Trochu jsem se lekla, když mi došlo, že je tam napsané 'neko' - čili 'kočka'. Ale prej je to s krevetama, tak jim budu věřit, no.
"Pokud to bude chutnat jako kočka, tak to nejez!"
Jak mám sakra vědět, jak chutná kočka...?

Dneska jsem si objednala bento box *nadšená*. Teď už jen čekat, než se mi ozvou z czechebay, že přijali objednávku, pak už jen zaplatit, pak už jen čekat, než peníze docestují do Japonska, pak už jen zbývá, aby prodejce poslal balíček přes půl plenty do Česka, kde si jej převezme naše milovaná Česká pošta, jež mi jej v cuku-letu doručí.
Prosím, položte mi ten bento box na hrob, děkuji.

Právě se mi dostahovali Dir en grey - Tour 00 >> 01 Macabre. Vidím to tak, že biochemie bude muset počkat.
Přesně, bitch please, Daisuke.
 


Komentáře

1 Bara-chan Bara-chan | Web | 29. dubna 2013 v 15:16 | Reagovat

Ty máš kliku, že už jsem po obědě... (a celá happy, že už dokáže jíst hůlkama i rýži :D) Ale přijít hladová ze školy a hned tohle číst...
Hello Panda jsou fakt výborný... Díky Arzeny jsem je měla tu čest ochutnat :D A teda je štěstí, že o nejbližším místě, kde je prodávají, je právě Olomouc... jinak bych se jich užrala...

2 °Kira~i° °Kira~i° | Web | 30. dubna 2013 v 20:22 | Reagovat

WooW! Moc pekný článok :3
Vážne ma fascinuje, ako veľmi sú Ázijci vynaliezaví a kreatívni. Ich jedlo je hotové umelecké dielo. *-* Síce som nemala možnosť ochutnať ani jedno z toho *slzičky na krajíčku*, ale ak by som mala možnosť, ihneď by som po tom skočila. *čumí na prázdne uskladnené škatuľky od Kancho*

Zdravíčko, Daisuke :33 *úplne mimo z jeho úsmevu*

PS: Otázka úplne mimo tému... Čo je to za skupina hneď v úvode? xD

3 Daiko Daiko | 1. května 2013 v 16:50 | Reagovat

Bara-chan, kliku mám, i ručník by se našel :D

Kira~iko, japonské dílo je bezpochyby umění... dokud do něj nepřidají řasu Nori - to se to změní ve zbraň hromadného ničení xD A skupina je tuším SuG, moc se nevyznám :D

4 °Kira~i° °Kira~i° | Web | 6. května 2013 v 18:03 | Reagovat

Hai hai, myslím, že by to mohli byť oni, vzhľadom na to, ako bláznivo to vyzerá xDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama